BABOŠI

Tož, obtížně se odpovídá, otázka by měla znít, kdy se hoši sejdete, přepočítáte se a zazkoušíte.
Nevymlouváme se, ale pracovní vytížení je velké a zatím jsme se kloudně nesešli. Ani na pivko, jak jsme si po prázdninách slibovali. Tady to mudrování na stránkách je fajn a zatím jediný způsob, jak udržovat kontakt s příznivci.
Tak se nezlob......

Mám radost, že můžeme konečně na tato slova odpovědět i když ne ještě zcela potvrdit. V úterý se kapela Babylon zúčastnila výjezdního zasedání v Hrušovanech u Brna v restauraci Klondajk. Přivítání chlebem a solí nahradila tlačenka s cibulí a octem /na tři a půl muže kilo a čtvrt masíčka/ a začali jsme rozebírat možnost hrát na Klondajku včetně odhalení pamětní desky. Večernice spolu se svým manželem Františkem nám ukázali jaké úpravy v interieru udělají, aby se všichni zájemci o Babylony dostali dovnitř. Pokud budete chtít další info, jako termín a podobně, vše se na Klondajku dozvíte.
ZA TŘI PIVA A DVACET DEKA TLAČENKY NA HLAVU.
Pozor, tlačenka byla skvělá....

Krasne napsano a uz se moc tesim!!! Pozdrav vsem Baboskum :-)

Jupí jupí ofíco povoleno,akce se koná 6.12.2014 v Restauraci u Nádraží,nebo-li na Klondike at' s tlačenkou,či bez ale s růžky!!!Nevím jak kdo,ale já se těším!!!

Dobré ráno Luci, musím reagovat na "zbytek kapely"..... Luboš Padrta není žádný zbytek, no jen se koukni. Je to pořádný urostlý chlapisko a přišel k nám po dohodě s Knoflou. Knoflu také znáš, připomeneš si ho na obrázcích z historie.
Přeji Ti Lucinko pěkný den a ponoř se do stránek Babylonu a doplň si info. Pokud všechny znáš, neva, určitě se pobavíš...

Nemyslela jsem to nějak blbě.Co jsem chodila tak to už je hódně dávno.To víš já ještě pamatuju Miládku a Staně.

Vím, že jsi to nemyslela zle, Lucinko. Až na Rudolfa jsme všichni zmužněli a zakulatili se. Ale teď mně Luci napadá, když jsi znala úžasnou zpěvačku a klávesačku Miladku se Standou, tak to Ti muselo být tak deset, že? chi chi chi
Dobrou noc

No deset mně zrovna nebylo.Už toho pamatuju docela dost.To je pravda Rudolf je pořád stejnej ale ostatní jste s taky moc nezměnili.Na to co jsme všichni zažili tak s myslím že vypadáme docela dobře.Dnešní mládež ta toho moc nevydrží..

Těžko říct, co jak si užívá života dnešní mládež. Mají jiné priority, jiný druh zábavy a myslím, že je to dobře.
Lucinko naše mládí je v mlhavém oparu a útržky vzpomínek mohou být zkreslené. Myslím si, že žít by se mělo současností a užívat si ji jak nám síly dovolí. Když kouknu zpět na naše letošní sešlosti, jsem přesvědčený, že děláme co je v našich silách a bavíme se nádherně. Přes všechny trampoty, kterými se jako zasloužilí dospěláci potýkáme, nám to jde pořád dobře.
TĚŠME SE Z NAŠICH SEŠLOSTÍ, Z NAŠICH ZRALÝCH RADOSTÍ A UŽÍVEJME SI JE

ty jsi měl včera jmeniny a já jsem ti nepopřála..... promiň, už se to nestane. Tak všechno nej a ať ti to ještě dlouho zpívá.

Ahoj kamarádi, když jsem se procházel těmito usínajícími stránkami, našel jsem výstižný komentář Pavla Koudelky "Krásní, mladí, nadějní" na FB pod obrázkem Babošů na zkoušce před Blučinou se ztrhanými rysy muzikantů. Určitě nechci s Pavlem polemizovat nad tím co viděl a navíc .... co teď už ..... ? Pavel mě pouze popostrčil k tomu, abych se zamyslel jací vlastně Babyloni byli a jací jsou.
Každý z Babošů at´dřív nebo v mezidobí, prošel různými kapelami a proto s odstupem můžeme srovnávat. V mládí je každý začínající muzikant připraven pokořit svět a zdepat svým uměním konkurenci. U Babylonů nic z toho nebylo důležité. Pro nás bylo nejdůležitější přijít v určenou dobu a pokud možno v plném počtu na místo srazu. Dále, vždy až na místě, jsme zjišťovali zda máme vše potřebné k muzicírování, jestli uvedeme do chodu aparaturu, kdo bude řídit zpět, aktuálně před každou písničkou jsme řešili jak ta věc začíná, v jaké tónině a další drobnosti. Z některých dochovaných starých nahrávek uslyšíte několik verzí jedné písničky a zjistíte, že Vám nekecám. Má jiný začátek, jiný konec a mnohdy je celá jiná.
Nejvíce jsme si užívali přestávek. Protože jsme byli kapela veskrze přátelská, povídali jsme si vydatně s návštěvníky bez ohledu na pohlaví. Přestávkou vyčerpaní jsme se vraceli s nechutí k nástrojům a opět začala ta únavná diskuze jak začínáme a končíme. K ránu, na konci předávání umění a z posledních sil, jsme sbalili aparát a neradi se nechali popostrkávat nerudným řidičem do útulného prostředí dopravního prostředku zvaného Škaredá středa. Povinnost řidiče spočívala v jízdě vpravo, rozvozem umělců, kontrolou zda každý vstupuje do správných domovních dveří a vyčkáním, zda byl doma přijat.
Na dokreslení Vám musím napsat příběh, který se skutečně stal. Zkušebnu jsme měli ve staré pekárně v Hrušovanech u Brna, vyjížděli vlakem na zkoušky z pátého nástupiště a cestou z cílové stanice jsme museli, mnohdy i proti své vůli, projít okolo restaurace, které jsme důvěrně říkali Klondajk. Jen co jsme se osvěžili dobrým pivem a skvělou tlačenkou s cibulí, utíkali jsme do zkušebny. Vyjímečně jsme se zasekli, že by nás z hospody nedostali ani párem volů. No a jeden takový den nás Knofla chtěl vytáhnout a jít na zkoušku. Jenže, jak jsem říkal, pár volů by s námi nehlo, natož šedesáti kilový Knofla. Tak se Zdeněk naštval a šel na vlak domů. My jsme probírali důležitosti do posledního vlaku do Brna a jaké bylo naše překvapení, když jsme ve vlaku potkali našeho kamaráda Knoflu. Jak byl při odchodu vytočený, spletl si světové strany, tím pádem se nevracel, ale pokračoval.
A porovnání s dneškem? Dál se domlouváme jak písnička začíná, nevíme jak ji ukončíme, o přestávkách si rádi splkneme. Například v Blučině jsme skladateli písničky Vím /promiň Sorry/ chtěli ukázat jak jsme se ji naučili. Dopadlo to tak, že ji skladatel nepoznal a my jsme byli vděčni, že není delší.
Včera jsme seděli v jednom z brněnských klubů, Stréc, Rudolf a já /Luboš řešil mořskou nemoc/ a užívali si skvělou kapelu. Stréc se zamyslel a řekl "Nevím jak to dělají, že stále vědí jak mají hrát". Myslím, že v této větě je rozdíl mezi Babylony a ostatními kapelami a jinak to již asi nebude.
Mějte se kamarádi pěkně, občas napište ať víme, že je důvod chodit na zkoušky. V pravý čas se přihlásíme....

PS
Fakt je mně záhadou, jak to že na restauraci u nádraží v Hrušovanech nevisí busta s nápisem "Zde deset let dolovala umění skupina Babylon"

budu tohle muset ukázat Slávce, majitelce Klondajku, třeba ten nápis uzná, jako fajn nápad :-)

No Ivanko, prča by to byla, vždyť za to, že jsme přežili perných deset let může i Klondajk..... za restaurací býval sál, můžeme tam alespoň zahrát.....

Z toho sálu je ted ubytovna, ale Klondajk funguje, vaří se tam, dalo by se zahrát i ve velké místnosti , kde se dedí, ale obávám se, že by nestačila kapacita. Plno Hrušovanáků by si to nenechalo ujít. Na sokolovně jste mockrát hráli, s tím by se dalo možná něco dělat.

Ivanko jsi šikovná, co takhle pochod od Klondajku do Sokolovny. U Klondajku bychom odhalili pamětní desku a v Sokolovně sebe... pozeptáš se?
Když napíšeš na babosi@seznam.cz dostaneš na mě tel. číslo....
Přeji Ti pěkný víkend

napřed vysonduju situaci a zájem ze strany provozovatelů obou podniků :-) ale jako nápad je to super
kdo by to organizoval? Manažerka?

.....určitě, když napíšeš na e-mailovou adresu babošů což je na Zdeňku, můžete se začít domlouvat. Je vidět, že jsi dívka činu. Držím palce, aby vše vyšlo.
Hrušovany jsou naše domovina

jj, předám mejl majitelce klondajku at se holky domluví spolu na podmínkách, Slávku to lákáa šla by do toho no a myslím, že by stály fronty, Hrušovanáci na vás vyrostli :-) mnozí ani nevědí, že znovu hrajete. Takže děj se Vůle Boží.

Všechno je o.k. Stránky perfektní akorát by Bob mohl zkrátit účes.Samozřejmě na doporučení managerky